Baskitsko, presneji Biskajsky zaliv. Pokusil jsem se ho pro vas vyfotit, ale muj mobil blbe foti, navic bylo pred bourkou a na miste, odkud se snad dalo dostat na jednu fotku vsechno podstatne, cely kraj srazu vypadal, ze se kazdou chvili vyda do more. Ale rikam si lepsi blba nez zadna. A kdyz to nemuzete videt, aspon si muzete predstavovat, jak jsem putoval od Portugalete (na fotce teoreticky uplne vravo na pobrezi) pres Sestao (na fotce plynule prechazi zprava doleva) a Barakaldo (pokracovani zprava doleva, ve skutecnosti oddelene udolim, ale na fotce jsem ho nerozpoznal) a po moste pres reku a zpatky k mori do Algorta (nebo mozna Gexto, nejak jsem jeste nezjistil, zda je jedno casti druheho, nebo jsou to dve jmena tehoz mesta) (na fotce zastavene pobrezi upne vlevo :-) Jeste dodam, ze jsem za posledni 2 tydny najezdil asi 30 km a z toho 20 pri posledni ceste.
Trochu hur se tu parkuje - hodne lidi, hodne aut, hodne kopcu - ale jinak nemuzu rict o Baskitsku kriveho slova. Kdyz jsem prejel pomyslnou caru z Cantabrie, okamzite jsem zjistil, ze ridit a pritom se ridit dopravnim znacenim nebude jednoduche. Vsechny dodatkove tabule jsou totiz napred v baskytstine (ktera mi trochu pripomina madarstinu a asi tak stejne zapada do okolniho jazykoveho kontextu) na ktere se vzdycky zaseknu tak, ze nasledujici text ve spanelstine uz vetsinou nestiham. Dalsi typicka zajimavost je typograficka - mistni popularni fonty mi pripominaji pernikovou chaloupku :-) Zajimave je, ze mluvenou baskitstinu neni v podstate slyset.
Rikal mi Manuel (kamarad z Jerezu), ze Baskove jsou fajn, ale ze si mam dat pozor na mistni policii. Tak jsem se chvili bal, pak jsem zasel v Portugalete na mistni sluzebnu, u vchodu odchytil starsiho sympatickeho policajta a ten mi potvrdil moje podezreni, ze mistni localove jsou uplne stejne v pohode, jako ve zbytku Spanelska. Zatim nebyl zadny problem :-) A lidi jsou tu opravdu fajn a navic jsou evidentne o neco bohatsi a nerozpakuji se podporit poulicni umeni :-D
Zjistil jsem, ze v nekterych mestech (hlavne vetsich a hlucnejsich) neni jina sance, nez hrat nahlas. Takze ted mnohem casteji pouzivam mikrofon (mam radsi klasicky na stojanu, ale to vazi vic nez kombo a tak se vetsinou jenom prizvucuju mikrofonem za usima (v Linares, kde jsem ho za par pavu koupil, mu rikali tipo Madona :-D ) a zacinam se ohlizet po vetsim aparatu (asi tak 50W :-)
Leto konci a podzim prichazi (listi pada a ukrutne susti) takze uz je celkem jasne, ze objedu Baskitsko a pak se vydam zase pomalu na jih. Jeste nevim kudy...
2024 ©