Ve stredu prisla potopa. Byl jsem par dni zaparkovany za kerem na mem oblibenem parkovisti v Estepone a prisel jsem prave z nakupu (stredecni trh se tady okupuje skoro 2 km jedne z avenid), kdyz jsem si vsiml, ze vlny jsou tak vysoke, ze obcas preskakuji prvni zed. Zdi jsou tu 2 - prvni hned u more a druha rovnobezna cca 100 m dal. Zalezl jsem do auta, zacal varit a kdyz jsem asi za 2 h vylezl, koukam, ze asi metr pred autem konci nejvetsi louze, co jsem tu videl (a to jsem zazil cca 50 mm deste za 2 dny). Trochu jsem znervoznel, zapichl klacik (abych vedel jak voda postupuje) a vyrazil do pristavu najit nekoho, kdo se vyzna. Jeden z mistnich mi rekl, ze vlny budou jen do zitrka a kdyz jsem se ho ptal, jestli by mohli zatopit cele parkoviste, tvrdil, ze horsi uz to nebude. V te dobe uz bylo nemyslitelne odjet z parkoviste vyjezdem (ten byl na druhe strane Louze), ale s trochou stesti bych se snad dobahnil k jednomu z vjezdu (a projel jednosmerku v protismeru), ale kdyz jsem se vratil domu, zjistil jsem, ze voda uz pomalu ustupuje. Setrval jsem tedy na miste...
...a sledoval obcas oknem, jestli neprichazi dalsi voda. Vse se zdalo byt v poradku. Kdyz jsem se pak sel (lehce po pulnoci) vycurat pred spanim, otevrel jsem dvere a zjistil, ze vsude kolem je voda po kotniky. Nelenil jsem, spakoval auto (obvykle prace na hodinu, ale nejnutnesi priprava se da zmaknout za 10 min) a podarilo se mi vycouvat (zni to jednoduse, ale krovi za zadkem, ohniste z velkych kamenu vedle predniho kola a narustajici hloubka smerem dopredu z toho udelali docela akcni scenu :-) Problem byl v tom, ze Louze uz se propojila se vsema podlouzema a na suchem ostrove zbyvalo jen par metru bezne sjizdne cesty. Zaparkoval jsem samozrejme nejvys, co to slo a nejakou dobu kontroloval, jestli voda dal stoupa. Nestoupala. Tak jsem sel spat, ale nemohl jsem usnout, tak jsem si cetl. A kdyz jsem se sel (asi ve 3 rano) vycurat pred spanim...
...dejavu :-D Ne sice po kotniky, ne ze vsech stran, ale zase jsem vystupoval do vody a ze suche cesty zbyvalo mene nez 2 metry (kdezto Casa Mercedes potrebuje metru 5). Odjet z parkoviste uz samozrejme vubec nepripadalo v uvahu a jedina moznost jak zaparkovat mimo vodu byl ostruvek s vysokou travou tak 10 m v prumeru. Proslapal jsem ho ze vsech stran, abych zjistil, ze je opravdu kousek nad urovni okoli a ze na nej snad vyjedu. Vyjel. Dvakrat jsem hrabal, nekolikrat musel brutalne rozhoupat celou dodavku abych vyskocil z doliku, ale nakonec se mi podarilo celkem pekne zaparkovat a pak i usnout :-)
Probudil jsem se v poledne, zjistil, ze voda uz opadla natolik, ze bych se snad dostal na plaz pro vodu, jenze kdyz jsem se nasnidal, zjistil jsem, ze mezi mnou a plazi uz zase tece voda. A kdyz uz voda tece, tak se taky od nejnizsi polohy pomalu hromadi a za par hodin jsem byl zase na regulernim ostrove :-D A tak jsem vzal mobil a udelal par fotek. Ta nahore je pohled smerem k plazi (tama jsem chtel jit pro tu vodu :), par dalsich najdete v male fotogalerii: http://loboloco.bloger.cz/fotogalerie.php?i=14368 Tak vysoko, jako prvni noc uz pak voda nevystoupala, ale teprve dalsi rano prestaly vlny preskakovat a doted Louze okupuje skoro pul parkoviste...
2 tydny jsem stravil na parkovisti na druhem konci Estepony (pod Carrefurem), protoze me (a vsechny obytnaky z celeho parkoviste) vyhnali MPici (ale dali nam 24 h na odjezd, nechteli videt papiry a navic to bylo poprve za rok a ctvrt co parkuju po Spanelsku). Zrovna za mnou prijel Nicolas (Ital, ktereho znam uz s Torremolinos) a tak jsme se pod Carrefur presunuli spolu. (S Nicolasem jsem zazil par moc prijemnych veceru (mimo jine Stedry vecer), naucil me 3 karetni hry a Carcason a hodne jsme toho napovidali.)
Den pote se objevil Nicolasuv znamy z Nemecka a za dalsi den rano jsme se vsichni 3 potkali pred autama a spolecne premysleli, co asi znamena J na motorcicce (nakonec se ukazalo, ze to byla 250ka, ale vypadala spis na 125ku) zaparkovane opodal. "No mohlo by to byt J jako Japonsko, ale to musi byt strasne daleko, to by na takove masince nedojel!" Dojel :-D To bylo jasne hned jak se objevil majitel. Jmenuje se Hisao a pres Rusko, vsemozne ...stany, Turecko,... proste dojel az do Estepony. Vecer jsme se vsichni sesli u Nicolase (ma nejvetsi bejvak :) u vecere a vedli hovory. A byl to fakt mazec :-D Kdyz jsme napriklad pri jakesi politicke debate narazili na to, ze nikdo (ja, Nemec, ani Ital) nevime jak se rekne anglicky "odbory" a pokusili se to nejak opsat, Hisao nejen ze nerozumel, ale navic nas ujistil, ze Japonci nepracuji jen par dni v MESICI a vubec neznaji neco jako statni svatek - tedy urcite v tom smyslu, ze by kvuli nemu nemeli pracovat!
Uz jsem tu dlouho. Navic vetsinu casu zavreny doma (prekvapilo me, kolikrat tady prselo a vetsinu jinak peknych dni dost kazil vitr), takze uz mam docela chut byt zase chvili v pohybu. Ne ze bych se neflakal (od toho taky prazdniny jsou), ale dost jsem taky cvicil (resp. zkousel) s looprem a nejake vysledky se dostavili. Vyrobil jsem si par ozvucnych bambusu (jeden samozrejme vroubkovany) a dal hledam zvuky pro moje vokalne-akusticke rytmicke zaklady. Brutalni Cvakaci Krabicka, kabely, prepinace & spol. dal pusobi chaos a problemy, ale clovek si pomalu zvyka. Abyste meli predstavu, o cem pisu, vyfotil jsem, po cem vsem slapu pri loopovani a onu fotku spolu s par povedenejsimi (nebo kuriznejsimi) zabery z posledniho pul roku nacpal do (jiz jednou zminene) galerie: http://loboloco.bloger.cz/fotogalerie.php?i=14368
2024 ©